MEASUREMENT AND DATA ANALYSIS
Akustická měření lze přibližně rozdělit do následujících kategorií:
-
Stanovení hladin akustického tlaku - k měření se nejčastěji používá specializovaný analyzátor, tzv. zvukoměr. Při měření se zjišťuje hladina akustického tlaku v dB ve zvoleném měřicím bodě. Tato metoda se uplatňuje zejména při kontrole hygienických limitů hluku, analýze frekvenční skladby akustického signálu, srovnávacích zkouškách produktů apod. Výhodou metody je relativní jednoduchost experimentu a obvykle i nenáročná analýza. Nevýhodou je pak citlivost na ovlivnění výsledku hlukem z okolí a velký vliv na správné určení má také výběr měřicího místa vůči zdroji hluku.
-
Stanovení akustického výkonu - akustický výkon zjednodušeně představuje množství hluku - akustické energie vyzářené zdrojem za jednotku času vztažené na referenční jednotkovou plochu. Akustický výkon se nejčastěji uvádí v hladinách s jednotkou dB, podobně jako tomu je u měření hladin akustického talku. Měření akustického výkonu je složitější, protože vyžaduje pokrytí zdroje hluku větším počtem měřicích bodů, aby bylo možné vyjádřit výkon v referenční ploše. Výhodou však je vyšší robustnost zjištěné hodnoty, neboť se jedná o normalizované postupy, a některé metody dovolují omezit vliv nežádoucích hluků z okolí na měření. Měření akustického výkonu se typicky využívá pokud je třeba určit, jaké množství akustické energie vyzáří produkt do prostředí, tj. např. pro uvedení do katalogu, nebo pro projekční účely.
-
Lokalizace zdrojů hluku - jestliže je třeba určit problematické místo, které vyzařuje nežádoucí hluk, je třeba využít metod, které dovolí provést tzv. lokalizaci. Protože při měření je třeba pokrýt větší plochu, užívá se nejčastěji mikrofonních polí, které obsahují větší počet mikrofonů a ukládají v jeden okamžik všechna data. Výsledkem je pak projekce formou "hlukové mapy," která představuje rozložení akustického signálu v měřicí ploše. Lze se setkat s názvem tzv. akustická kamera, což obvykle znamená, že rozložení hluku se promítá v reálném čase. Častěji je však třeba provést detailní analýzu až po měření k získání nejpřesnějších výsledků. Za určitých podmínek lze metody pro lokalizaci použít i pokročilým způsobem a sledovat časově proměnné hluky závislé např. na otáčkách stroje, úhlu natočení rotačních částí apod.
Vybavení:
-
Polobezodrazová (semi-anechoická) komora o rozměrech 5,3 x 4,2 x 3,2 m vybavená upínací deskou; frekvenční rozsah pro měření 150 Hz – 10 kHz
-
Zvukoměr class1 B&K 2270
-
36 - kanálový analyzátor B&K PULSE, rozsah frekvencí 0 - 51,2 kHz
-
Analyzátory NI USB 6008, USB 6009, WLS 910S
-
Analyzátory DEWETRON 2010 a 800
-
36 - kanálové ruční mikrofonní pole
-
36 - kanálové a 18 kanálové kruhové mikrofonní pole
-
Sonda pro měření intenzity zvuku
Software:
-
Dewesoft 7.0
-
PULSE Noise Source Identification - STSF
-
PULSE Noise Source Identification - NonStat STSF
-
PULSE Noise Source Identification – Beamforming
-
PULSE Noise Source Identification - Conformal SONAH
-
Produkty vlastního vývoje (Matlab, LabView, VisualBasic)










MEASUREMENT AND DATA ANALYSIS
Experimenty jsou realizovány na základě normalizovaných postupů, obvykle dle ISO 3744, ISO 3745 a ISO 9614. Podle velikosti testovaného zařízení jsou určeny uzlové body pro umístění měřicích mikrofonů, přičemž je využívána zejména planární konfigurace měřicích mikrofonů (tzv. box). Je-li to vyžadováno, je možné měřit také v půlkulové konfiguraci, která je však náročná na realizaci měřicích bodů. Variantou je také využití sondy intenzity hluku, které dovoluje plošnou integraci vyzařovaného hluku - tzv. skenování. Tato metoda je však taktéž obvykle náročná na provedení, avšak poskytuje nejspolehlivější výsledky. Následně je vypočítán akustický výkon dle metodiky ISO. Zisk relevantních výsledků měření předpokládá dostatečný odstup měřeného hluku od hluku pozadí, nejméně 10 dB, a také je třeba měřit v takzvaném volném poli. Tedy zdroj hluku lze považovat za bodový a nedochází k odrazům zvukových vln od okolí. Je tedy zřejmé, že uvedená měření je nejlépe realizovat v akustické komoře, je-li to možné. V terénu se tento typ měření aplikuje zejména na velmi rozměrné nebo pohyblivé zdroje hluku (např. osobní vozidla apod.).
Hodnocení akustického výkonu je v dnešní době zpravidla jedním z podstatných kritérií pro uvedení výrobku na trh. Týká se tak všech odvětví průmyslu. Naše zkušebna se specializuje zejména na přípravná měření ve fázi vývoje produktu a ověřovací zkoušky, které nevyžadují akreditaci laboratoře.


MEASUREMENT AND DATA ANALYSIS
Měření intenzitní sondou
Jedná se o měření určené k identifikaci problematických míst konstrukce z hlediska vyzařovaného celkového hluku zařízení. Experiment je proveden za použití přesné ruční sondy firmy Brüel and Kjaer. Podle velikosti zdroje je navržena planární síť měřicích bodů. Sonda umožňuje pokrýt poměrně široký frekvenční rozsah měření dle konfigurace měřicích mikrofonů, obvykle 50 Hz až 5 kHz. Intenzity změřené v jednotlivých uzlových bodech jsou zpracovány matematickým algoritmem Spatial Transformation of Sound Fields (STSF), který se řadí do rodiny tzv. akustické holografie. Výsledkem je sestavení intenzitní mapy v rovině měření. Intenzitní mapa je zarovnána s topologií měřicích bodů a umožňuje tak snadnou identifikaci problematických míst. Nevýhodou této metody je, že vyžaduje pokrytí celého zdroje hluku dostatečně hustou sítí měřicích bodů. Realizace měření se tak může stát velmi časově náročnou. Zisk relevantních výsledků vyžaduje měření ve volném poli s dostatečně malým hlukem pozadí a také časově neproměnný vyzařovaný hluk.
Měření lze aplikovat na v podstatě každý myslitelný produkt, nicméně nevýhodou je nutná manuální obsluha. Příkladem využití může být například lokalizace příčiny zvýšeného hluku motocyklu, kterou jsme provedli pro firmu Blata Blansko.
Měření založené na použití mikrofonních polí
Podobně jako v předchozím případě se jedná o měření určená k identifikaci zdrojů zvýšené hlukové emise. K pokrytí dostatečně širokého frekvenčního pásma je však v tomto případě třeba kombinovat dva algoritmy vyhodnocení. Jedná se o metodu Statistically optimalized nearfield acoustic holography (SONAH) a metodu Beamforming. Prvně jmenovaná metoda je určena k pokrytí nízkofrekvenčních pásem v rozsahu 50 Hz až 1 kHz a algoritmus výpočtu je upravená verze algoritmu použitého v případě intenzitní sondy. Druhá metoda, Beamforming, používá zcela odlišný přístup k určení intenzitní mapy, přičemž matematický algoritmus je určen k pokrytí středních a vyšších frekvenčních pásem hluku. Měřitelný rozsah se liší podle konfigurace mikrofonního pole. Naše zkušebna je schopna realizovat měření v rozsahu 1 kHz až 6 kHz. Metoda SONAH vyžaduje realizaci měření ve velmi blízkém poli. Tedy měřicí rovina je od zdroje hluku vzdálena přibližně 10 cm. Metoda Beamforming naopak vyžaduje vzdálenost odpovídající přibližně 1.5 násobku velikosti mikrofonního pole, což je v našem případě asi 1 m. Velkou výhodou metod je, že je lze vzájemně zkombinovat a provést všechna potřebná měření se stejným hardwarem. Další výhodou je rychlost provedení zkoušky, neboť při každém měření získáme údaje z celého mikrofonního pole. Výhodou je také to, že není vyžadováno, aby mikrofonní pole zakrývalo celý zdroj hluku. Velmi zajímavou alternativou je také možnost synchronního měření, kdy lze identifikovat také nestacionární hlukové projevy. Příkladem může být například analýza hluku spalovacího motoru v závislosti na úhlu natočení klikového hřídele.
Měření lze aplikovat na v podstatě každý myslitelný produkt, omezení vyplývá pouze z topografie mikrofonního pole, která určuje rozlišení mapy. Velkou výhodou uvedených metod je rychlost, s jakou mohou být potřebné experimenty realizovány. Nevýhodou je nutnost postprocessingové analýzy, která může být v případě nestacionárních měření velmi časově náročná.
Patching a Conformal mapping
Patching je velmi rychlá a produktivní metoda pro identifikaci zdrojů hluku v reálném čase. Využívá algoritmu SONAH a ručního mikrofonního pole. Metoda nevyžaduje pokrytí celého zdroje hluku mikrofonním polem, naopak využívá pohybu pole přes sledovanou součást. Algoritmus je vyhodnocován v reálném čase a operátor tak má neustálý přehled o vývoji hlukové mapy. Alternativně lze toto měření provést v kombinaci s polohovacím systémem, který zaznamenává polohu ručního pole. Zaznamenaná data pak lze spojit do jedné hlukové mapy. Nadstavbou uvedeného měření je pak mapování na reálný povrch, tzv. Conformal mapping. V tomto případě je hluková mapa promítána na povrch součásti, je však vyžadován model ploch měřeného vzorku. Model může být realizován pomocí polohovacího systému nebo importován z CAD software.
Uvedená metoda je vhodná zejména pro měření nerovinných ploch a špatně přístupných prostor, jako je například interiér automobilu. S výhodou se dá využít také ke sledování úniků hluku z uzavřených prostor, příkladem může být sledování pronikání hluku spárou v rámu dveří. Při manuální obsluze mikrofonního pole však nelze očekávat přesnost výsledků srovnatelnou s metodami využívajícími stacionární mikrofonní pole. Zvýšenou přesnost poskytuje metoda Conformal mapping, která je ale také výrazně náročnější na provedení experimentu.














Kontaktní osoba

Group leader, noise measurement, diagnostics
Room: A3/706
Phone: +420 54114 3260
Mobile: +420
Email: Milan.Klapka@vut.cz

















